Crafting v NWN2 a datadiscích

Implementace craftování mě hodně zaujala, v tehdy aktuálních pravidlech pen&paper D&D to byla fungující a praktická součást celé hry, ale do počítačových D&D RPG se s výjimkou Temple of Elemental Evil (2003) nedostala.

Takhle to vypadalo v ToEE.

I když tady musím udělat malou vsuvku, abych nekřivdil NWN1. V nich možnost craftování byla, nicméně až díky datadisku Hordes of Underdark, tj. v základní kampani a datadisku Shadows of Undrentide nic takového k dispozici nebylo. Ale hráči o to měli zájem, protože to v té době už znali z jiných her, především z onlajnovek. Datadisk HoU vyšel v prosinci 2003 (takže ToEE skutečně zůstává v této oblasti prvenství) coby poslední velké rozšíření k NWN, což mimo jiné znamenalo, že se postavy daly dotáhnout až na 40. úroveň, čemuž odpovídala většina obsahu tohoto datadisku – s výjimkou právě výroby předmětů. Implementovat v této fázi do hry jenom výrobu consumables, tj. kouzelných hůlek, nápojů a svitků, plus výrobu nemagických zbraní a zbrojí, byl naprosto zbytečný, až kokotský nápad.

Protože craftování bylo jednou z věcí, které mne na jinak průměrném ToEE hodně bavily, na výrobu předmětů v NWN2 jsem se hodně těšil. Těšil jsem se tak, že jsem úspěšnému a po stránce dovedností postav ničím neomezovanému craftování maximálně vyšel vstříc (tj. školil jsem v něm všechny kouzlící postavy). A jak jsem si ho užil? Prapodivně. Když si v NWN2 chcete vyrobit předmět, musíte splnit několik předpokladů (zřejmě proto, abyste si postavy nemohli hned na začátku hry vybavit přesílenými věcmi):
1) Některá z vašich postav musí mít příslušnou dovednost a taky musí seslat z hlavy nebo ze svitku kouzlo potřebné na ten který předmět – ani jedno by vám nemělo činit potíže, k dispozici máte spoustu postav s různými povoláními.
2) K výrobě každého předmětu potřebujete recept, které naštěstí můžete najít na internetu. Proč naštěstí? Protože recepty postupně nalézáte ve formě knih, přičemž v každé jsou vždy předměty určitého druhu, v některé zbraně, v jiné prsteny apod., vždy úplně všechny, od toho nejslabšího až po nejsilnější. Což znamená, že kdybyste si chtěli udělat třeba jednoduchý prstýnek, na nějž máte požadovaný level postavy i kámen, tak návod na něj najdete třeba až o 5 levelů později, protože některé knihy nacházíte až někdy kolem poloviny hry. A to už vás nějaký prsten +1 nezajímá. Ale naštěstí tu je ten internet.
3) K výrobě každého předmětu potřebujete drahý kámen. Pochopitelně čím lepší předmět, tím vzácnější kámen. A v tom je asi největší zádrhel celého craftění. Kameny potřebné ke slabším verzím předmětu najdete sice poměrně záhy, ale slabší verze se mnohdy nevyplatí, protože prakticky od začátku hry vládnete kouzly, která vám poskytnou ten samý efekt, ale v lepší kvalitě. Jinými slovy, když nalézáte drahokamy potřebné na kouzelné boty, co dávají +2 nebo +3 k odolnosti, můžete sesílat kouzlo, které vám dá +4 k odolnosti. Takže proč ševcovat?
4) A když už máte k dispozici dovednost, kouzlo, recept i kámen, ještě se může stát, že v okamžiku realizace celého plánu zjistíte, že vaše postava nemá dostatečný level. Zkrátka a dobře, celou dobu vám gamedesignéři házejí klacky pod nohy, abyste si nemohli udělat předmět, který by neodpovídal fázi hry, ve které se zrovna nalézáte, popř. levelům vašich postav. Což je podle mého názoru proti celé filozofii craftingu, který má hráči poskytnout významný bonus, za který zaplatí tím, že musí splnit všechny výše uvedené požadavky. Pokud je téměř nemožné dostat se k předmětu, který by byl výrazně lepší než ty, které aktuálně nalézáte v bednách, kupujete v obchodech nebo emulujete pomocí kouzel, tak přece nemá valný smysl se s celým komplikovaným craftěním osírat.

I tak jsem si někdy k závěru hry vyrobil to nejsilnější haraburdí, jaké jsem mohl. Ale až jeho následné vylepšování v Mask of the Betrayer ho učinilo skutečně výjimečným a kvalitním.

Když jsem teď kouknul na svůj save z úplného konce, našel jsem v inventoráři své hlavní postavy pouze tři předměty, které jsem si sám udělal, a to jeden z nich, náhrdelník, jsem v řadě soubojů ani nenosil, protože Amulet of Unyielding Will, který mi poskytoval imunitu vůči všem úrovním kouzla charm, byl praktičtější. Tedy ještě jsem měl mithralový breastplate +5, který jsem ale odložil, když se v MotB daly dělat zbroje s bonuse +7, ale nic jiného, co bych si udělal a ono to postupně zastaralo jsem neměl (a ani jsem nevyráběl pro své společníky).

Každý ze tří datadisků vnesl do craftování řadu poměrně podstatných změn. V těch prvních dvou se dočkal především zjednodušení.
V Mask of the Betrayer nepotřebujete ponky, nepotřebujete knihy s recepty, nepotřebujete drahé kameny a jste méně omezováni v tom, jakým kouzlem lze očarovat jaký předmět. Neznamená to, že najednou můžete hned vyrobit cokoli – k výrobě silných předmětů potřebujete nový druh esencí, esence duchů (spirit essences), a samozřejmě je potřebujete co nejsilnější. Jako ochrana před nevyváženým přesílením postav to bohatě dostačuje a celé je to mnohem jednodušší.
Craftování ve Storm of Zehir se zase liší od craftování v základní kampani tím, že ponk sice potřebujete, ale stačí vám stát poblíž něj, k výrobě základních nemagických předmětů nepotřebujete formy, místo blbnutí s esencemi pracujete přímo se surovinami, které vypadnou ze zabitých monster, recepty jsou tady přímo jedním z komponentů při výrobě, tj. nelze si je jenom najít na netu, ty nejlepší se dají najít jenom v dungeonech. Výroby se účastní celá vaše partička, takže stačí, že jedna postava má příslušný feat, druhý skill na výrobu základního předmětu a třetí kouzlo. Výroba předmětů stojí sice nějaké peníze, ale na druhou stranu je tady možné seslat očarování vylepšující třídu zbroje na jakýkoli předmět, ne jenom na štít nebo brnění, a když to takhle provedete s botami nebo pláštěm, tak dostanou i odpovídající druh bonusu, tj. boty uskakovací bonus a plášť odrážecí bonus, což je nutné k tomu, aby se bonusy ke třídě zbroje na brnění, štítu, botách a plášti sčítaly (protože když má na sobě postava dva předměty se stejným druhem bonusu, tak se nesečtou, platí jenom ten vyšší z nich). Výroba consumables probíhá stejně jako v základní kampani. V základní kampani a v Mask of the Betrayer jsem craftil, až se mi od uší kouřilo, takže ve Storm of Zehir už jsem se na to vykváknul. Paradoxně je zrovna tenhle datadisk asi jedinou částí hry, pro jejíž dohrání na nejvyšší obtížnost je nutné craftovat – bez vyzbrojení vaší partičky těmi nejlepšími možnými výrobky je vítězství ve finálním souboji nepříliš reálné (tedy na nejvyšší obtížnost, na střední obtížnost je jenom pekelně těžké). Ale o tom více v článku o Storm of Zehir.